Naše psychika je mocná čarodějka

A může to být hodná nebo úplně zlá čarodějnice. Záleží jen na tom, kam se ubírají naše myšlenky. Jestliže máme z něčeho strach a obavy vtěsnáme do katastrofických představ, dříve nebo později se ony katastrofy začnou projevovat. Jestliže naopak máme představy pozitivní, dříve nebo později se začnou i ony naplňovat.
Jenže neznám člověka, který by měl pouze pozitivní nebo negativní představy. A tak se začnou oba tyto okruhy naplňovat jen částečně. Já jsem si například ve svém mládí přála být moderátorkou, ale protože moje přání nebylo dostatečně silné, dostala jsem se k tomu, že jsem pro moderátorky připravovala scénáře. Když si tak vzpomínám na tohle období, vidím v něm jeden okamžik, kdy jsem se možná mohla moderátorkou stát, ale tehdy jsem zase ve své stydlivosti a snaze neudělat něco, co by se „neslušelo“, tenhle okamžik nevyužila. Jiný pak už nepřišel.
Až o mnoho let později jsem si tohle uvědomila, ale to už jsem byla na úplně jiné úrovni. Je mi padesát a doufám, že mám ještě hodně let před sebou. Díky tomu, že jsem se začala zajímat o alternativu, jsem se dostala někam, kde mohu pomoci druhým.
Jenže lidská psychika se během svého vývoje dostala někam, kde neměla být. Téměř každý z nás žije následujícím způsobem: musím vydělávat hodně peněz, abych si mohl něco koupit. A nezáleží na tom, jestli to jsou peníze na jídlo, byt, či zábavu. A tak se samozřejmě stále dokola setkávám s lidmi, kteří by potřebovali „vylepšit“ psychiku, ale když se o tom začneme bavit, každý nad tím mávne rukou. Anebo v tom lepším případě si nechají udělat hypnózu, jenže protože se vůbec nic po ní neděje, tak na to rychle zapomenou. Pokud se jim po nějakém čase podaří dosáhnout toho, co chtěli, zcela určitě to nebyla „moje“ zásluha.
Dnes už vím, že budu muset si od každého mého klienta nejprve vyžádat částku, za kterou “budu pracovat” a teprve potom dělat své “čáry máry” a i svým přátelům budu muset říci: “Je to moje živobytí jako tvoje práce.” A proč nejprve peníze a pak teprve práce? Protože peníze většinu z nás bohužel ovládají, a aby někdo u mě seděl a přemýšlel o tom, kolik si řeknu a jestli to bude stát vůbec za to, je pro něho kontraproduktivní. Místo aby se uvolnil a řešil svoje problémy, přemýšlí nad částkou, která pro něho není v tu chvíli rozhodující.

Leave a Comment

  • (will not be published)


pět × 5 =